Rodinka Galetových 1 díl

27. května 2009 v 19:56 | MK-Kudibal |  Rodinka Galetových
Pozn:Tohle je moje vůbec první FF o upírech a možná to není takové,jako od zkušených pisatelů,páš já jsem spíš twincestně založená.A v tom menší upozornění už tam někdo zemře,ale nebojte se už začala psát druhý dílec takže ho možná zachráním ;) a trošku jsem to upravila.


Říkáte si upíři v této době v minulosti je to možné?Odpověď zní ano.Moje rodina je trošku zvláštní,lišíme se od ostatních,máme v sobě určité tajemno a spoustu lidí to děsí,a tak s námi nechtějí mít nic společného.Já jsem nejmladší člen naší rodiny.Jmenuji se Max je mi 14 a jsem fyzický upír.Co to znamená?Upíři jsou buď fyzičtí nebo psychičtí.Psychičtí dokáží dobře kontrolovat sami sebe,jejich skutečné já nad nimi nevítězí.Jako každou noc jsem se vydal,jak jsem tomu říkával na obhlídku.Procházím temnými ulicemi,sem tam zabliká žárovka lampy.Vzduch je vlhký zrovna po dešti a dýchá se proto o něco lépe,KOnečně jsem před sebou zahlédl svou oběť.Mladé děvče procházející se mezi lavičkami parku.Využiji svojí schopnost rychlého přemístění a v mžiku stojím za ní.Vítr jí ofoukne a vlasy se jí trošku nadzvednou a já ucítím onu známou vůni,která mne přivádí k šílenství. Už není cesty zpět,a proto jí oslovím:;Slečno promiňte".S úsměvem se otočí,ale v té chvíli se na ní vrhnu ochutnám její krev poprvé a už nemohu přestat.Piji a piji až klesne mrtvá k zemi.Moje košile je zbarvená její krví.Musím jí někam schovat vezmu jí do náruče a odnesu jí do nedalekého křoví,Tam jí položím a na za zakrvácenou košili si vezmu mikinu,kterou mám uvázanou kolem pasu,Vím,že pokud někdo zjistí ,že za všechny vraždy v okolí mohu já zemřu,a možná zahyne i moje rodina.Musím se dostat co nejrychleji ke své rodině.A tak jsem se rozběhl k našemu domu.Hned jakmile jsem vešel do domu vrhla se ke mne má plačící matka."Co se stalo mami?,,Myslela jsem,že už se vyplnilo co jsem před chvílí viděla."Co jsi viděla"?Zeptám se.Místo odpovědi začne a pomalu a důrazně."Myslím,že je na čase,abych ti něco řekla."Posaď se"Vybídne mne."Počkej mami mám košili od krve můžu se jít převléct?"Místo odpovědi kývne hlavou a já mžiku vyběhnu do svého pokoje.Bojím se toho co mi chce říct.Vím,že se to týká mne a ni dobrého to nebude.Vzal jsem si svojí černou košili a rychle pospíchal za mámou.Kolem se už nashromáždila celá naše rodina a jí si nejistě sedl do středu toho dění.Máma se obřadně postavila."Takže,opravdu velmi težko se mi o tomhle s tebou mluví,ale myslím,že bys měl znát fakta,Když si byl malý a měl ses narodit provázely mne strašné noční můry.Viděla jsem ve snu obrovskou hranici a kolem křičící dav lidí.Uprostřed na hranici stál chlapec,který prosil o život.Nikdo se nad ním však neslitoval a hranice se rozhořela a ten křičel obrovskou bolestí,kterou mu plameny způsobovaly a oči mu pomalu vyhasly.Kdysi jsem se dozvěděla,že ty zemřeš velmi mladý.Nechceme o tebe přijít,ale bohužel nezbývá ti moc času synu".Ale já nechci umřít a zvlášť ne upálením".Rozkřiknu se na matku."Takže jsem se narodil,abych zemřel.Možná ano,ale jsem příliš mladý na to,abych zemřel.Musím najít způsob,jak tomu zabránit."Osudu se neubráníš".Poprvé promluvil můj otec.Nikdo nechceme,aby si odešel,však osud ukáže,jak to má s tebou být."Dobrá já se nevzdám".


O pár dní později…………………………
Max:
Uběhlo pár dní a já stále nenašel způsob přežití.Nikdo mi nedával příliš naděje.U našeho domu hlídkovaly zástupy lidu a jen čekaly až se ukážu pravé tváři.Jednoho dne jsem dostal strašný hlad a ukojit mne nedokázala ani zvířecí krev.Rozhodl jsem se riskovat a projít zástupem.Jakmile mne zahlédly venku zkoumavě si mě prohlíželi .Byl jsem zchátralý,protože pár dní jsem se se svou rodinou dělil o krysí krev.Moje rty jindy tak prokrvené byly skoro neprokrvené.Moje pleť byla nezvykle suchá bez ruměnce,který se mi vždy vytvořil po dobré večeři,nohy se mi podlamovaly pod tíhou vlastního těla.Jakmile jsem zahlédl dychtivé pohledy lidí věděl jsem,že vylézt ven nebyl příliš dobrý nápad.V mžiku se na mne sesypali a já neměl sílu k obraně.Hranice už byla připravená nějakou dobu.Ano přesně tak jak předpověděla moje máma,ale tesně před smrtí jsem vyřkl přísahu:Já se vrátím a pomstím se za svůj mladý život.

Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

četl/a jsi Rodinka Galetových 1?

click :) 100% (5)

Komentáře

1 3ájííík 3ájííík | Web | 27. května 2009 v 20:25 | Reagovat

Mákýýý ty jsi mě příjemě překvapilá! Jsis ho založiláá xD ... kdyby jsi chtěla pomoct s Dessem bo něčím řekni! =oD ... jinak ... díl hezů ale to už víš ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama